Kdy se OSVČ stává plátcem DPH a co se stane, když termín propásneš

Kdy se OSVČ stává plátcem DPH? Když její obrat v kalendářním roce překročí 2 000 000 Kč, nebo dřív, když překročí 2 536 500 Kč. Který den začneš být plátcem, záleží na tom, kterou ze dvou hranic jsi přeskočil a jestli do 10 pracovních dnů podáš přihlášku. Dál najdeš obě hranice, lhůty a to, co zákon říká o propásnutém termínu. Čísla jsem ověřil v aktuálním znění zákona o DPH k 7. 10. 2026.

Článek popisuje, co stojí v zákoně. Daňové poradenství to není, takže jestli se tě týká nějaká výjimka, ověř si ji u účetní nebo na finančním úřadu.

Dvě hranice obratu a datum, od kdy jsi plátce

Do roku 2024 se obrat sčítal za posledních 12 měsíců. Od 1. 1. 2025 se počítá za kalendářní rok, tedy od 1. ledna do 31. prosince. Finanční správa to ve své informaci k plátcovství výslovně uvádí a dodává, že obrat z roku 2024 se do výpočtu pro rok 2025 už nezapočítal (GFŘ, informace ke změnám od 1. 1. 2025).

Zákon dnes zná dvě částky a tři situace.

Situace	Od kdy jsi plátce	Přihláška
Obrat za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč	od 1. ledna následujícího roku (§ 6 odst. 1)	do 10 pracovních dnů od překročení
Totéž a ve včas podané přihlášce uvedeš, že chceš být plátcem dřív	dnem po překročení 2 000 000 Kč (§ 6 odst. 2 písm. a))	stejná lhůta
Obrat za stejný rok přesáhne 2 536 500 Kč	dnem po překročení (§ 6 odst. 2 písm. b))	do 10 pracovních dnů od překročení

Druhá částka zasáhne ty, kterým obrat letí nahoru rychle. Jestli jsi už po dvou milionech podal přihlášku a úřad ti odpověděl, že budeš plátcem od ledna, a pak v témže roce překročíš 2 536 500 Kč, podáváš přihlášku znovu. Původní vyrozumění ji nenahrazuje. Finanční správa to ukazuje na příkladu: dva miliony překročené 15. 4., druhá částka 16. 6., plátcem se dotyčný stává 17. 6. a ne až 1. ledna.

Co se do obratu počítá

Obrat je podle § 4a souhrn úplat bez daně, které ti náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Tři věci stojí za zvláštní zmínku.

Zaplacené faktury nejsou rozhodující. Zákon mluví o úplatách, které ti za uskutečněná plnění náleží, a o zaplacení v tom ustanovení nepíše. Počítej proto s tím, že rozhoduje, kdy jsi plnění uskutečnil, ne kdy ti klient poslal peníze. U faktur kolem konce roku si to nech potvrdit od účetní.

Vedlejší činnost se počítá. Obrat se posuzuje u osoby povinné k dani, tedy u tebe, ne zvlášť u každé živnosti. Hlavní činnost, vedlejší činnost a druhá živnost se sčítají. Příjem ze zaměstnání se nepočítá, protože činnost zaměstnance zákon za samostatnou ekonomickou činnost nepovažuje (§ 5 odst. 2). Pokud podnikáš při zaměstnání, více o tom najdeš v článku o vedlejší činnosti OSVČ.

Prodej dlouhodobého majetku se obvykle nepočítá. Úplata za jeho dodání se do obratu nezahrnuje, pokud není nedílnou součástí tvé obvyklé činnosti (§ 4a odst. 3). U osvobozených plnění zákon rozlišuje, která se počítají a která ne (§ 4a odst. 1). Fakturuješ-li osvobozená plnění, zeptej se účetní, do které skupiny patří.

Deset pracovních dnů a jak se počítají

Přihlášku k registraci musíš podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obrat překročil příslušnou částku (§ 94 odst. 1). Lhůta začíná běžet dnem po překročení a víkendy a svátky se do ní nepočítají.

Příklad, který jsem si vymyslel, aby šel spočítat. V úterý 19. 10. 2027 ti obrat překročí 2 000 000 Kč. První den lhůty je středa 20. 10. Čtvrtek 28. 10. je státní svátek (zákon č. 245/2000 Sb., § 1), takže se nepočítá, a desátý pracovní den vychází na středu 3. 11. Podáš-li do té doby přihlášku a uvedeš v ní jako důvod registrace § 6 odst. 2 písm. a), jsi plátce od 20. 10. Jinak jsi plátce od 1. 1. 2028.

Co se o přihlášce ještě vyplatí vědět.

• Podává se jen elektronicky, přes Daňovou informační schránku (DIS+) nebo aplikaci EPO na portálu Moje daně (§ 101a odst. 2). Papírově to nejde.
• Uvádíš v ní čísla všech účtů, které používáš pro podnikání. Které z nich se zveřejní, určuješ ty (§ 96).
• Úřad o ní rozhoduje do 30 dnů od podání, podle daňového řádu (GFŘ ve stejné informaci cituje § 129 odst. 1).
• Jestli ji podáš do 30. září a nesdělíš, že chceš být plátcem dřív, úřad tě do 30 dnů vyrozumí a rozhodnutí o registraci vydá nejdříve 1. prosince (§ 97b). Pro letošek je tahle možnost pryč, u roku 2027 se s ní dá počítat.

Co se stane, když termín propásneš

Tady je dobré oddělit, co zákon říká, od toho, co nevím.

Plátcem jsi, i když přihlášku nepodáš. Podle § 6 plátcovství vzniká překročením částky. Finanční správa to říká přímo: dosažení kterékoli z obou částek způsobí, že se subjekt stane plátcem ze zákona. Zmeškaná lhůta nic neodloží.

Přijdeš o možnost začít dřív. Plátcem od následujícího dne po dvou milionech se můžeš stát jen „ve včas podané přihlášce". Pozdě podanou přihlášku úřad posoudí, jako bys o dřívější datum nežádal, a plátcem budeš od 1. ledna (GFŘ, bod 1.1.1). U druhé hranice, 2 536 500 Kč, tě to nezachrání, tam jsi plátcem den po překročení v každém případě.

Hrozí pokuta až 500 000 Kč. Daňový řád v § 247a odst. 1 písm. a) říká, že správce daně může pokutu do 500 000 Kč uložit tomu, kdo nesplní registrační povinnost. Slovo „může" je tam doopravdy a § 248 dodává, že pokuta nemá být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti. Jak vysoké pokuty úřady za pozdní přihlášku ve skutečnosti ukládají, nevím a v žádném zdroji, který jsem četl, to nestojí.

Zpoždění s přiznáním se počítá zvlášť. Jakmile jsi plátce, podáváš daňové přiznání. Když ho podáš později než o 5 pracovních dnů po lhůtě, vzniká pokuta 0,05 % ze stanovené daně za každý další den, nejvýš 5 % té daně a v každém případě nejvýš 300 000 Kč. Podáš-li do 30 dnů po lhůtě a nemáš jiné prodlení, je pokuta poloviční (§ 250).

Faktury bez DPH po vzniku plátcovství nechám na účetní. Co přesně udělat s doklady, které jsi po vzniku plátcovství vystavil bez daně, v primárních zdrojích, které jsem četl, nemám doložené. Tuhle část nepopisuju.

Lhůta se přehlédne snadněji, než by sis myslel. Mně se to stalo u vlastní firmy, i když šlo o jinou registraci, o identifikovanou osobu podle § 6h. Povinnost mi vznikla 28. 6. 2026, na přihlášku zákon dává 15 dnů (§ 97), takže lhůta skončila 13. 7. Zjistil jsem to 10. 9., tedy 59 dní po lhůtě. Identifikovaná osoba je ale něco jiného než plátce. Platí na ni jiná lhůta a jiné povinnosti, jak se píše v článku o fakturaci do EU a zahraničí.

Co se ten den mění na faktuře a ve tvé evidenci

Od dne, kdy jsi plátce, účtuješ u zdanitelných plnění daň. Základní sazba je 21 %, snížená 12 % a u služeb se uplatňuje základní, pokud zákon nestanoví jinak (§ 47). U služby se plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí, nebo dnem vystavení daňového dokladu, podle toho, co nastane dřív (§ 21 odst. 3). Faktury kolem data přechodu si proto s účetní projdi jednu po druhé.

Ve tvém provozu se mění několik věcí.

• Na dokladech uvádíš své DIČ.
• Podáváš daňové přiznání, a to i za období, ve kterém ti žádná daň nevznikla (§ 101 odst. 3).
• Podáváš kontrolní hlášení, pokud jsi uskutečnil zdanitelné plnění v tuzemsku (§ 101c). Plátce, který je fyzická osoba, ho podává ve lhůtě pro daňové přiznání (§ 101e).
• Všechna tato podání jdou jen elektronicky (§ 101a).
• Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (§ 99). Čtvrtletí si zvolit můžeš, ale ne pro rok registrace a ne pro rok následující, takže první dva roky podáváš zpravidla měsíčně. Správce daně může z důvodů hodných zvláštního zřetele na žádost podanou do konce října roku registrace povolit čtvrtletí už pro rok následující. Čtvrtletí navíc vyžaduje obrat za předchozí kalendářní rok do 15 000 000 Kč, spolehlivého plátce a oznámení do konce ledna (§ 99a odst. 1 a 3).
• Vedeš evidenci pro účely DPH (§ 100).

Klient, který je sám plátce, si daň odečte. Klient, který plátce není, ne, takže pro něj je tvoje služba o DPH dražší, nebo ti u něj klesne marže. To je dobré vědět dřív, než o ceně začneš s klienty mluvit.

Co z toho umí Volnio a co ne

Ověřil jsem to v kódu aplikace a v nasazené verzi k 7. 10. 2026 a nechci slíbit víc, než tam je.

DPH monitor. Na dashboardu je volitelný widget, který sečte faktury vystavené ve Volniu a zaplacené od 1. ledna aktuálního roku a ukáže, kolik zbývá do 2 000 000 Kč. Pod tím je od 5. 10. 2026 zvlášť blok „Okamžité plátcovství“ s druhou hranicí, 2 536 500 Kč, a procentem, kolik z ní už máš. Je to orientační přehled. Počítá jen faktury, které jsou ve Volniu, a bere je podle data zaplacení, kdežto zákon mluví o uskutečněných plněních. Pokud jsi na paušální dani, ukazuje jako hlavní limit hranici příjmů tvého pásma a limit DPH je vedle něj jako druhý údaj. Přehled všech widgetů je na stránce funkcí.

Přepínač plátce. V nastavení účtu zapneš, že jsi plátce DPH, a vyplníš DIČ. Nové faktury se pak vystavují s DPH. Datum, od kdy jsi plátce, do nastavení zadat nejde, ukládá se jen přepínač.

Podklady pro přiznání. Až plátcem jsi, vygeneruje Volnio z faktur XML pro přiznání k DPH, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení pro portál EPO. Podat je musíš ty nebo tvoje účetní.

Přihlášku k registraci Volnio nepodává. Ta jde jen přes DIS+ nebo EPO, jak je popsáno výš.

Jak se na hranici připravit

Dřív, než k ní dojdeš, projdi tohle.

Sleduj obrat průběžně, ne až v prosinci. Hranici nepřejdeš jednou fakturou. Přejdeš ji za několik měsíců a poznáš to jen tehdy, když ten součet sleduješ.

Rozhodni se předem, jestli počkáš na 1. ledna, nebo chceš být plátcem hned po překročení. Druhou možnost ti dává jen včasná přihláška. Dobrovolně se dá zaregistrovat i předem, pokud uskutečňuješ plnění, u kterého bys jako plátce měl nárok na odpočet (§ 6f odst. 1). Tehdy jsi plátcem od dne po oznámení rozhodnutí o registraci.

Řekni účetní, že ses k hranici přiblížil. Lhůta 10 pracovních dnů je krátká a lepší je mít přihlášku rozpracovanou dřív, než začne běžet.

Projdi svoje klienty. Plátci DPH odečtou, neplátci ne, a podle toho se odvíjí, jestli budeš měnit ceny.

Časté otázky

Musím se stát plátcem, když mám obrat pod dva miliony?

Z důvodu obratu ne. Ta povinnost vzniká až překročením 2 000 000 Kč za kalendářní rok (§ 6). Zaregistrovat se můžeš dobrovolně (§ 6f) a zákon zná i jiné důvody vzniku plátcovství než obrat (§ 94 odst. 4 odkazuje na § 6b až 6ea).

Počítá se do obratu příjem ze zaměstnání?

Ne. Činnost zaměstnance zákon nepovažuje za samostatnou ekonomickou činnost (§ 5 odst. 2). Počítá se jen obrat z tvého podnikání, a to ze všech živností dohromady.

Co když dva miliony překročím až v prosinci?

Plátcem jsi od 1. ledna následujícího roku, pokud do konce roku nepřekročíš i 2 536 500 Kč. Přihlášku podáváš do 10 pracovních dnů od překročení, i když z nich část připadne na nový rok.

Můžu být plátcem dřív než od 1. ledna?

Ano, ale musíš to uvést ve včas podané přihlášce, tedy do 10 pracovních dnů od překročení dvou milionů (§ 6 odst. 2 písm. a)). Po lhůtě už to nejde.

Jsem identifikovaná osoba. Znamená to, že jsem plátce?

Ne. Identifikovaná osoba vzniká například tím, že neplátce přijme službu od zahraničního dodavatele (§ 6h), a přihlášku podává do 15 dnů (§ 97). Plátce DPH z tebe nedělá.

Kde najdu právní znění?

Zákon č. 235/2004 Sb. je na zakonyprolidi.cz, daňový řád č. 280/2009 Sb. na zakonyprolidi.cz. Výklad Finanční správy k plátcovství od roku 2025 je na financnisprava.gov.cz.