Podnikáte při zaměstnání, studiu nebo na rodičovské? Jako OSVČ s vedlejší činností máte výrazně nižší povinné odvody než při hlavní činnosti — a pod určitým limitem příjmu neplatíte zálohy na sociální pojištění vůbec. Tady je kompletní přehled pro rok 2026.
Kdo může mít vedlejší činnost OSVČ
Vedlejší samostatná výdělečná činnost je určena pro osoby, které mají jiný hlavní zdroj příjmu nebo sociálního zajištění. Podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.) se za vedlejší činnost považuje podnikání, pokud OSVČ současně:
- Je zaměstnancem — pracovní poměr, DPP nad limit nebo DPČ s účastí na pojistném
- Pobírá starobní nebo invalidní důchod
- Má nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství
- Je nezaopatřeným dítětem (student do 26 let)
- Pečuje o osobu blízkou v I.–IV. stupni závislosti
- Je dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby
Hlavní vs. vedlejší činnost — přehled rozdílů
| Oblast | Hlavní činnost | Vedlejší činnost |
|---|---|---|
| Min. záloha SP | 5 720 Kč/měs | 1 574 Kč/měs (jen nad limit) |
| Min. záloha ZP | 3 306 Kč/měs | Žádná minimální záloha |
| Limit pro SP | Platíte vždy | Až od zisku nad 117 521 Kč/rok |
| Daňové přiznání | Povinné | Povinné (pokud příjmy přesáhnou 50 000 Kč) |
| Paušální daň | Ano (pokud splňujete podmínky) | Ne (nelze kombinovat se zaměstnáním) |
| Nemocenské pojištění | Dobrovolné | Dobrovolné |
Zálohy na sociální pojištění — vedlejší činnost 2026
U vedlejší činnosti funguje sociální pojištění jinak než u hlavní. Klíčové je rozhodné číslo — roční limit zisku, pod kterým zálohy neplatíte:
Pokud váš roční zisk nepřesáhne 117 521 Kč, sociální pojistné neplatíte měsíčně vůbec. Vyúčtujete ho až v ročním Přehledu o příjmech a výdajích. Případná povinnost zaplatit pojistné vznikne až podle skutečného výsledku.
Pokud váš roční zisk přesáhne 117 521 Kč, začínáte platit zálohy od měsíce následujícího po podání Přehledu. Minimální záloha je 1 574 Kč/měsíc (pro rok 2026).
Zálohy na zdravotní pojištění — vedlejší činnost
U zdravotního pojištění je situace jednodušší:
- Žádná minimální záloha — na rozdíl od hlavní činnosti, kde je minimum 3 306 Kč/měsíc
- Pojistné se počítá z reálně dosaženého zisku za předchozí rok
- Sazba: 13,5 % z vyměřovacího základu (= polovina zisku)
- Pokud máte zaměstnavatele, ten za vás platí ZP z pracovního příjmu — z vedlejší činnosti doplatíte jen rozdíl
Daňové přiznání a přehledy
Jako OSVČ s vedlejší činností máte povinnost:
- Podat daňové přiznání — pokud vaše roční příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou 50 000 Kč (nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu)
- Podat Přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ — do 30 dnů po podání daňového přiznání
- Podat Přehled na zdravotní pojišťovnu — do 30 dnů po podání daňového přiznání
Pokud máte příjmy pouze ze zaměstnání a vaše vedlejší příjmy z podnikání nepřesáhnou 6 000 Kč ročně, nemusíte podávat daňové přiznání (zaměstnavatel za vás provede roční zúčtování).
Paušální daň a vedlejší činnost
Paušální daň nelze využít při vedlejší činnosti. Jednou z podmínek paušálního režimu je, že OSVČ nesmí mít příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti). Pokud jste zaměstnaní a zároveň podnikáte, paušální daň pro vás není dostupná.
Výjimky existují pro některé druhy vedlejší činnosti (důchodci, studenti), ale v praxi je paušální daň určena primárně pro OSVČ s hlavní činností.
Kdy se vyplatí přejít na hlavní činnost
Zvažte přechod na hlavní činnost, pokud:
- Váš příjem z podnikání trvale převyšuje příjem ze zaměstnání
- Chcete vyšší důchod — SP z vedlejší činnosti se počítá do důchodového pojištění v nižší míře
- Chcete paušální daň — ta je dostupná jen při hlavní činnosti
- Váš zisk přesáhl limit a zálohy platíte stejně
Podrobný návod jak na přechod najdete v článku Přechod ze zaměstnání na OSVČ.
Zadejte svůj příjem do daňové kalkulačky Volnio a okamžitě uvidíte, kolik zaplatíte na SP, ZP a dani — při hlavní i vedlejší činnosti. Zdarma, bez registrace. A pokud fakturujete více klientům, hromadná fakturace vám ušetří hodiny práce.
Často kladené otázky (FAQ)
Musím platit zálohy od prvního měsíce podnikání?
Ne. Při vedlejší činnosti v prvním roce neplatíte zálohy ani na SP ani na ZP. Pojistné vyúčtujete až v ročním Přehledu po prvním roce podnikání. Doporučujeme si ale odkládat stranou alespoň 10-15 % z příjmu na budoucí odvody.
Co když zapomenu oznámit vedlejší činnost na ČSSZ?
ČSSZ vás automaticky zařadí jako OSVČ s hlavní činností a budete platit minimální zálohy 5 720 Kč/měsíc na SP + 3 306 Kč/měsíc na ZP. Zpětné přeřazení je možné, ale vyžaduje doložení důvodu vedlejší činnosti. Oznamte to co nejdříve — ideálně při zahájení podnikání.
Mohu mít vedlejší činnost a současně DPP?
Ano. Pokud máte dohodu o provedení práce (DPP) s měsíční odměnou do 10 000 Kč, neplatí se z ní pojistné a můžete současně podnikat jako OSVČ s vedlejší činností. Pokud je odměna nad 10 000 Kč, vzniká účast na pojištění a DPP se považuje za „zaměstnání" — tedy důvod pro vedlejší činnost.
Jak je to s nemocenským pojištěním?
Nemocenské pojištění OSVČ je vždy dobrovolné — u hlavní i vedlejší činnosti. Minimální záloha na nemocenské je 243 Kč/měsíc (2026). Pokud jste zaměstnaní, nemocenské z pracovního poměru máte automaticky.
Vztahuje se na mě DPH limit 2 000 000 Kč?
Ano. Povinná registrace k DPH se vztahuje na obrat ze všech ekonomických činností dohromady — tedy i z vedlejší činnosti OSVČ. Pokud váš celkový roční obrat přesáhne 2 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, musíte se registrovat jako plátce DPH.
Ušetři hodiny s fakturací
Hromadná fakturace, automatické upomínky, daňová kalkulačka a přehledný dashboard. 14 dní zdarma, poté od 79 Kč/měsíc.
Bez kreditní karty. Zrušit můžeš kdykoliv.