Pracuješ na plný úvazek a přemýšlíš o podnikání na vedlejšák? V Česku to jde — a je to jedna z nejbezpečnějších cest, jak si ověřit podnikatelský nápad bez velkého rizika. Tady je přehled pravidel, odvodů a povinností pro rok 2026.
Můžeš podnikat při zaměstnání?
Ano. Zákoník práce (§ 304) to umožňuje, ale se dvěma omezeními:
- Podnikání ve stejném oboru jako zaměstnavatel — potřebuješ písemný souhlas zaměstnavatele. Pokud ho nedáš, zaměstnavatel může požadovat ukončení podnikání nebo s tebou rozvázat pracovní poměr.
- Státní zaměstnanci (policie, ministerstva, státní instituce) — potřebuješ souhlas vedoucího bez ohledu na obor podnikání.
Ve všech ostatních případech můžeš podnikat bez souhlasu zaměstnavatele. Nemusíš ho ani informovat (ale doporučujeme to kvůli transparentnosti).
Hlavní vs. vedlejší činnost při zaměstnání
Pokud máš zaměstnání a zároveň podnikáš, tvoje OSVČ je automaticky vedlejší činnost. To ti přináší výrazné výhody v odvodech:
V prvním roce: Zálohy na SP ani ZP neplatíš — pojistné vyúčtuješ až v ročním Přehledu. To je obrovská výhoda oproti hlavní činnosti, kde platíš minimálně 9 026 Kč/měsíc.
Daňové přiznání — už ne přes zaměstnavatele
Pokud podnikáš při zaměstnání, nemůžeš požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Musíš podat vlastní daňové přiznání, ve kterém uvedeš oba příjmy:
- Příjem ze zaměstnání (§ 6) — od zaměstnavatele dostaneš potvrzení o příjmech
- Příjem z podnikání (§ 7) — z tvé evidence příjmů
Výdaje z podnikání uplatníš buď paušálem (60 % u volné živnosti) nebo skutečné. Celkový základ daně se zdaní 15 % (do 36× průměrné mzdy) a 23 % nad tuto hranici.
Paušální daň — nelze při zaměstnání
Paušální daň při zaměstnání využít nemůžeš. Podmínkou paušálního režimu je, že nemáš příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání). Výjimky existují pro příjmy zdaněné srážkovou daní (DPP do 10 000 Kč), ale v praxi se to týká jen okrajových situací.
Můžeš ale využít paušální výdaje (40-80 % podle typu živnosti) — to je jiný pojem než paušální daň. Paušální výdaje jsou způsob uplatnění nákladů v daňovém přiznání, ne samostatný daňový režim.
Co musíš udělat — checklist
- Ověř, zda potřebuješ souhlas zaměstnavatele (stejný obor / státní správa)
- Založ živnost přes JRF — automaticky se zaregistruješ na ČSSZ a ZP
- Oznam vedlejší činnost na OSSZ a doloži důvod (potvrzení od zaměstnavatele)
- Aktivuj datovou schránku — přihlašovací údaje přijdou poštou
- Začni evidovat příjmy od první fakturace
- Nastav si fakturační systém — ušetříš čas od začátku
- Na konci roku podej daňové přiznání (ne roční zúčtování přes zaměstnavatele)
- Do 30 dnů po DAP podej Přehledy na ČSSZ a ZP
Podnikáš při zaměstnání a fakturuješ několika klientům? Volnio ti předvyplní faktury, pošle upomínky a ukáže přehled příjmů. 14 dní zdarma, poté 79 Kč/měsíc.
Kdy zvážit přechod na hlavní činnost
Podnikání na vedlejšák je ideální pro testování. Ale v určitém bodě dává smysl přejít na hlavní činnost:
- Příjem z podnikání trvale převyšuje příjem ze zaměstnání
- Chceš paušální daň (dostupná jen při hlavní činnosti)
- Zálohy na SP už platíš (zisk nad 117 521 Kč) — výhoda vedlejší činnosti se zmenšuje
- Chceš vyšší důchod — SP z vedlejší činnosti se počítá v nižší míře
Podrobný návod najdeš v článku Přechod ze zaměstnání na OSVČ.
Často kladené otázky (FAQ)
Musím zaměstnavateli říct, že podnikám?
Pokud nepodnikáš ve stejném oboru jako zaměstnavatel, zákoník práce to nevyžaduje. Nemusíš ho informovat. V praxi ale doporučujeme transparentnost — většina zaměstnavatelů nemá problém s vedlejšákem v jiném oboru a předejdeš nepříjemnostem.
Přijdu o benefity v zaměstnání?
Ne. Podnikání na vedlejšák nemá vliv na tvé zaměstnanecké benefity (dovolená, sick days, stravenky, firemní telefon). Zaměstnavatel nemůže změnit podmínky kvůli tomu, že podnikáš — pokud nepodnikáš ve stejném oboru bez souhlasu.
Mohu mít DPP, DPČ a zároveň živnost?
Ano. Můžeš kombinovat zaměstnání (pracovní poměr), DPP, DPČ a živnost současně. OSVČ bude vedlejší činnost, pokud máš alespoň jedno „hlavní" zaměstnání s účastí na pojistném. U DPP s odměnou do 10 000 Kč měsíčně neprobíhá účast na pojistném — v tom případě by OSVČ mohla být hlavní činnost.
Kolik mohu vydělat na vedlejšák bez daně?
Existuje sleva na poplatníka 30 840 Kč/rok, která snižuje tvou daňovou povinnost. Ale při zaměstnání + OSVČ se tato sleva aplikuje na celkový základ (oba příjmy dohromady). Fakticky tedy „bez daně" na vedlejšák nevyděláš, protože příjem ze zaměstnání tu slevu obvykle vyčerpá. Výdělky z OSVČ se zdaní 15 % z daňového základu (příjmy minus paušální/skutečné výdaje).
Musím platit nemocenskou z vedlejší činnosti?
Ne. Nemocenské pojištění OSVČ je vždy dobrovolné. Z pracovního poměru máš nemocenské automaticky. Z vedlejší OSVČ ho platit nemusíš — ale můžeš dobrovolně (min. 243 Kč/měsíc) pro případ, že bys chtěl nemocenskou i z podnikatelského příjmu.
Ušetři hodiny s fakturací
Hromadná fakturace, automatické upomínky, daňová kalkulačka a přehledný dashboard. 14 dní zdarma, poté od 79 Kč/měsíc.
Bez kreditní karty. Zrušit můžeš kdykoliv.