Co dělat, když klient nezaplatí fakturu — návod pro OSVČ 2026

Když klient nezaplatí fakturu, máš ze zákona víc nástrojů, než si většina živnostníků myslí. Tenhle návod tě provede celým postupem — od první upomínky přes úrok z prodlení (v roce 2026 činí 11,5 % ročně) až po předžalobní výzvu a soud. S konkrétními lhůtami, čísly a formulacemi, které můžeš rovnou použít.

1. Pošli upomínku (zdvořile, ale konkrétně)

První krok je vždy upomínka. Většina nezaplacených faktur není zlý úmysl — klient na ni zapomněl, faktura mu spadla do spamu nebo ji někdo v jeho firmě nezadal k proplacení. Proto první upomínka zůstává přátelská.

Dobrá upomínka obsahuje: číslo faktury, původní datum splatnosti, dlužnou částku a nové datum, do kdy čekáš platbu (typicky 7 dní). Přilož kopii faktury — ať klient nemusí nic hledat.

Pokud první upomínka nezabere, pošli druhou (důraznější, s odkazem na úrok z prodlení) a případně třetí. Volnio tohle dělá za tebe — automatické upomínky ve třech úrovních odejdou samy podle toho, jak dlouho je faktura po splatnosti.

2. Naúčtuj úrok z prodlení — náleží ti ze zákona

Tohle většina OSVČ neví: úrok z prodlení ti vzniká automaticky, den po splatnosti faktury, i když sis ho s klientem nikde nesjednal. Vyplývá přímo z § 1970 občanského zákoníku. Nemusíš posílat žádnou výzvu — nárok běží sám.

Výši určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: repo sazba ČNB platná k prvnímu dni pololetí + 8 procentních bodů. K 1. lednu 2026 byla repo sazba 3,50 %, takže zákonný úrok z prodlení pro rok 2026 je 11,5 % ročně.

Úrok naúčtuješ penalizační fakturou (nebo ho rovnou uvedeš v předžalobní výzvě). Kromě úroku máš u podnikatelských dluhů nárok i na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky — 1 200 Kč za každou pohledávku, opět podle nařízení vlády 351/2013.

3. Pošli předžalobní výzvu (nepřeskakuj ji)

Když upomínky a penalizace nezabraly, přichází předžalobní výzva. Není to jen formalita — má jeden velmi konkrétní praktický důvod.

Předžalobní výzvu musíš odeslat na adresu trvalého bydliště dlužníka (nebo sídlo firmy) nejméně 7 dní před podáním žaloby. Posílej ji doporučeně — ať máš důkaz o odeslání.

Co do výzvy patří: identifikace tvoje i dlužníka, číslo a datum faktury, dlužná částka + naběhlý úrok z prodlení, jasná věta, že pokud nezaplatí do 7 dnů, podáš žalobu. Žádný advokát na to není potřeba — vzor najdeš zdarma třeba na webu Finanční správy nebo justičních portálech.

4. Žaloba a platební rozkaz

Když ani předžalobní výzva nezabrala, zbývá soud. U jasných peněžitých pohledávek (máš fakturu, smlouvu nebo objednávku) je to jednodušší, než to zní — podáš návrh na vydání platebního rozkazu. Soud ho vydá bez jednání, jen na základě listin.

Soudní poplatek u peněžité žaloby je 1 000 Kč u pohledávek do 20 000 Kč, nad tuto hranici 5 % z žalované částky (zákon č. 549/1991 Sb.). Pokud spor vyhraješ — a s doloženou fakturou a předžalobní výzvou je to pravděpodobné — zaplatí ho dlužník spolu s úrokem a tvými náklady.

5. Hlídej promlčecí lhůtu — 3 roky

Pohledávku nelze vymáhat věčně. Obecná promlčecí lhůta podle § 629 občanského zákoníku je 3 roky a běží ode dne, kdy jsi mohl právo poprvé uplatnit — u faktury tedy od prvního dne po splatnosti. Po třech letech může dlužník u soudu namítnout promlčení a ty zůstaneš s nezaplacenou fakturou.

To je další důvod, proč neplatící klienty řešit hned a systematicky — ne je odkládat „na potom".

6. Nejlepší vymáhání je prevence

Každý vymáhaný dluh je ztracený čas a nervy. Pár návyků sníží riziko nezaplacení na minimum:

• Kratší splatnost — 14 dní místo 30. Čím dřív je faktura po splatnosti, tím dřív víš, že je problém.
• Záloha u nových klientů — 30–50 % předem u větších zakázek. Kdo zaplatí zálohu, většinou zaplatí i zbytek.
• QR platba na faktuře — sníží tření, klient zaplatí na dvě kliknutí v bankovní aplikaci.
• Automatické upomínky — nečekej, až si vzpomeneš. Ať odejdou samy.

Časté otázky